CHTĚJÍ VYSTAVIT ÚČET ZA 6 LET OKUPACE A TYRANIE?

Napsala: Libuše Gottwaldová - Peringerová

 

Byla jsem malé, předškolní dítě, ale dobře si pamatuji veškeré příkoří a zlo, které nám během celé okupace připravovali a páchali každým dnem brněnští Němci v Brně.

Maminka i babička byly obchodnice a tudíž každý den vystavěny trpět útoky, ponižování a agresi ze strany hlavně německých paniček (ale nejen jich).

Jeden příklad za všechny: Německá "frau" při nákupu si vzala z ošatky několik housek a zbytek v ošatce babičce polila vodou, kterou si kvůli tomu přinesla v lahvi sebou.

Každý den obě přicházely domů s pláčem...

Co se týká německé mládeže, ti byli ještě horší a agresivnější, když jsem jednou šla s dědečkem po ulici a potkali jsme zpívající průvod Hitlerjugen v bílých podkolenkách a nesoucí vlajku, tak muži museli smeknout čepici, můj dědeček tak neučinil, tak vyběhl mladý příslušník a fackou mu jí srazil z hlavy.

Dědeček byl po španělské chřipce ochrnutý na půl těla a chodil o holi, takže neměl volnou ruku.

Němci dostávali po celou válku dvojnásobné nejen potravinové dávky, protože platil celo protektorátní přídělový potravinový systém.

Maminka a babička šetřily a vyměňovaly potravinové lístečky na příděl tabáku a cigaret pro naše lidi.

Nejen potraviny, ale i byty, které zůstávaly po našich lidech a Židech odvlečených, zavřených nebo zavražděných, tak tyto byty byly Němci rabovány a byly jim pak  přidělovány.

Já osobně jsem čelila celou válku velkému nebezpečí, protože maminka nenahlásila mého otce, který jako příslušník hradní stráže utekl před Hitlerem z republiky a skončil u Tobruku.

Nevěděl ani o mém narození, ale maminka zůstala svobodná a to bylo moje štěstí, protože jsem nosila dědečkovo příjmení, které znělo německy a tím jsem administrativně unikala pozornosti gestapa, při odvozu "volných dětí" na poněmčení do Německa.

Dědeček, který mě dělal poručníka,  mě schovával střídavě u svých sourozenců, převážně na venkově.

A to vždy jednou v měsíci, kdy přišel německý správce vybírat nájem, ukázal na mě prstem, "to děcko si odvezem" a vy pomažete do koncentráku.

Byla jsem blonďatá a modrooká, zkrátka jejich árijský typ.

Má snad "tohle být to jejich lživé a vymyšlené příkoří" a mnoho dalšího, které hlásají landsmani?

Nemohu proto uvěřit tak hanebné drzosti a lžím potomků těchto "zločinců", kteří vyvolali a způsobili tolik neštěstí, škod, tragédií, vražd a zla, že se mohou hlásit o "jakési odškodnění". Jak  se mohou podívat do očí nám, kterým jejich předci způsobili tolik neštěstí a zla?

Ono nejlepší na zastírání zločinů je útočit.

Svoje vlastní zločiny, které sami spáchali na nás, hanebně přesouvají, jen aby se z toho vyvinili a používají k tomu těch nejpodlejších metod.

Ještě horší na tom je, že se k tomu propůjčují naši významní politici ( i sám prezident zrádce) a lidé, kteří jdou "zrádně proti vlastním občanům této republiky:  Pithart, Halík, Herman, Polívka, Trojan Svěrák a další!!!

Chtěla bych, ať tito lidé ( i ti, kteří na magistrátu města Brna jednají obdobně) veřejně přiznají jakou mají motivaci, která je k tak vlastizrádnému a hanebnému jednání vede a inspiruje.

Vystavme proto účet všem těmto "útočníkům" nejen za všechna tato utrpení fyzická, vraždy a ekonomické ztráty, ale také za vyhnání napřed našich lidí z jejich domovů, a to nejen z pohraničí, ale i z vnitrozemí, po celé naši vlasti.